Grandhotel - ukázka 2

Smutek se jí moc dlouho nedržel. Kuchařce řekla, že betlémář ji stejně nechtěl, že v posteli raději zahříval polena na betlém než ji a navíc měl křivé zuby A pak si všimla mě. A začala se zajímat o počasí. Dokonce kvůli tomu byla poprvé v knihovně. A občas se tvářila, že ví, že dějiny neřídí armády, vojevůdci, superstar, hepylajf, bůh a už vůbec ne politici, ale počasí, protože mraky stály na začátku všech věcí a budou stát i nad jejich koncem. Moc jsem jí to ale nevěřil. Ona to poznala, ale nenechala se odradit.
Nevěděl jsem kudy kam, a dokonce se před ní skrýval. Furt se mě na něco ptala. A mě moc nebavilo dívat se jí na prsa a vysvětlovat rozdíl mezi cyklonou a anticyklonou, protože to je jednoduchá věc, základ, který by každý měl znát ze školy stejně jako abecedu nebo množiny nebo to, jak si zavázat tkaničky u bot nebo zapnout poklopec.
Cyklona je oblast nízkého tlaku vzduchu. Anticyklona vysokého tlaku. Vzduch v cykloně se na severní polokouli točí proti směru hodinových ručiček. V anticykloně ve směru hodinových ručiček. A na jižní polokouli je všechno obráceně. A tlaková výše u nás neznamená, že musí být teplo a hezky. Může být taky holomráz.
Nebavilo mě Zuzaně vykládat, že vichřice není ještě hurikán a že mlha není mrak, myslím opravdový mrak, protože mlha se drží jen u země a mrak letí po nebi. Ale přesto vás mlha může přepadnout, jako mě pak na chodbě přepadla ta nová holka.
Nemám mlhu rád. Mám rád mraky, protože mraky se hýbou. Cumuly. Slohy. Řasy. Mám rád věci v pohybu. Možná proto, že sám se pohnout neumím.